Miloš Škorpil: Sport má být hlavně prostředkem k relaxaci

20. 10. 2014 - Miloš Škorpil je ve světě běžeckého sportu bez nadsázky pojmem a legendou. Zvláště příznivcům běhu není třeba ho představovat a těm ostatním jistě stačí pro připomenutí zmínit některé výkony, které tohoto čerstvě 60letého ultramaratonce proslavily.

Mimo jiné třikrát oběhl Českou republiku, běžel z Prahy do Vídně či na Sněžku nebo z Drážďan do Prahy, k jeho osobním rekordům patří 314 km zdolaných v rámci 48hodinového běhu, je dvojnásobným mistrem ČR v běhu na 24 hodin…. Je také běžeckým koučem a založil vlastní běžeckou školu.

Pro účastníky BĚHEJ VALACHY bude jistě příjemným zpestřením ocitnout se s touto osobností na startu. Než se tak stane, na pár věcí jsme se Miloše Škorpila zeptali.

Miloši, byl jste někdy na Valašsku? Vzhledem k Vašim třem uskutečněným oběhům republiky předpokládáme, že ano - že Valašsko pravděpodobně bylo na vaší trase. Ale měl jste někdy příležitost zde zastavit a načerpat síly třeba při dovolené?

Bohužel je to tak, že jsem skutečně Valašskem vždy jen proběhl, ale i těch pár hodin, co jsem tu pokaždé strávil, mě vždy přivedlo na myšlenku, že bych tu chtěl strávit delší čas. Takže se těším, že tento čas konečně přišel a budu mít možnost díky BĚHEJ VALACHY tuto myšlenku proměnit ve skutečnost, a to nejen letos, ale i v rámci další bližší spolupráce.

Co byste závodníkům jako běžecký kouč poradil? Jak správně rozvrhnout síly na terénní závod typu BĚHEJ VALACHY o délce 12 km, jehož trať vede první polovinu výrazně do kopce a druhá půlka je naopak spíše z kopce dolů?

Poradil bych jim, aby veškeré své síly nevyčerpali při výběhu nahoru, protože i když se to nezdá, budou jich poměrně dost potřebovat i při seběhu. Ono když vyběhnete nahoru a vydáte se ze všech sil, tak nahoře máte nohy jak z tvarohu, při sbíhání vás moc nepodrží a vše, co jste získali při výběhu, jak na čase, tak na pozicích ve startovním poli, zase ztratíte. Zatímco když nahoru vyběhnete maximálně na 90%, tak to dolů můžete rozbalit a spoustu soupeřů dostat.

Jak vyhovuje naše trať vám? Pro vás jakožto ultramaratonce je to krátká distance, ale ani tak to pro vás určitě nebude „zadarmo“..

Na papíře všechno vypadá vždycky lépe než ve skutečnosti, takže tuhle otázku bych snad raději zodpověděl až v cíli. Každopádně si nemyslím, že to bude zadarmo, ono je naprosto jedno, jak je trať dlouhá, pokud do jejího zdolání dáte všechny síly a veškerý svůj um, tak v cíli honíte plíce na míle daleko.

Jak se vám zamlouvá myšlenka VALACHY TOUR, která kombinuje závody v různých disciplínách – tedy nejen běh, ale i běžky, kolo a plavání?

Tahle myšlenka se mi moc líbí, jsem sice hlavně běžec, ale jsem přesvědčen o tom, že sport by měl být pro člověka, který ho nemá jako povolání, hlavně prostředkem k relaxaci, k odreagování se od běžných životních stresů – přesně to si představuji pod pojmem „zdravý životní styl“. VALACHY TOUR je dle mého názoru přesně tím podnikem, který k tomuto účastníky vede. A to, že zde navíc mohou vidět, respektive stát na startu i s profíky v daných disciplínách, je naprosto skvělé.

Právě vy jste správná osoba, která může zhodnotit, jak moc se běhání v posledních letech posunulo a změnilo. Cítíte, že je vzhledem k široké nabídce sportů běhání spíše na ústupu? Nebo díky jednoduchosti a nenáročnosti s vybavením stále na vzestupu?

Běhání se v posledních deseti nebo spíše patnácti letech změnilo v mnoha ohledech, ale hlavně v tom, že před těmi patnácti roky jste na běžeckých závodech potkali pravověrné atlety (běžce závodníky) a bylo zcela jedno, na jak dlouhou vzdálenost se běží. Nyní jsou tito „závodníci“ v menšině a převažují ti, kteří si to přišli především užít, setkat se s přáteli, vyčistit si hlavu - a když se zadaří dobrý výkon, tak je to příjemný bonus, ale ne priorita.
Běžců je nepoměrně více než před lety a jejich počty stále stoupají. Je to dáno i tím, že běh je nejen nejlevnější, ale hlavně časově nejméně náročný sport. Prostě doma se obléknete, obujete, zavřete za sebou dveře zvenku a už jste na své běžecké trase, nemusíte se shánět, kde a jak je otevřeno, jestli je tam volno, či dávat dohromady, kdo by si zahrál (zacvičil) s vámi. Věřím, že z těchto důvodů bude oblíbenost běhu ještě pár let narůstat a to i proto, že běhat začínají i ti, kteří si dosud mysleli, že „Já a běhat, to mě radši rovnou zabijte!“.

Běh je pro většinu lidí zcela přirozený pohyb a mohlo by se zdát, že ani není s čím člověku poradit. Vy ale svými články a knihami tento mýtus zcela boříte. S jakými nejčastějšími chybami se setkáváte?

Máte pravdu, člověk byl sice zrozen k běhu a běhat (přirozeně) umí každé malé dítě, ale 90% těch, co dnes vidíte běhat, neběhá, ale skáče. Vysvětlit ten rozdíl je na dlouhé povídání a to si necháme až před startem závodu, respektive po něm, nebo při nějaké další společné akci. Nejčastější chyby, které začínající běžci či běžkyně dělají, jsou:
- Příliš rychlý běh – prostě mají pocit, že když už mají běžet, musí běžet, co to jde, což znamená, že za chvilku jim dojdou síly, začnou zpomalovat, přecházet do chůze, či zastaví. Proto jim říkám: „Chceš-li jednou běhat jako střela, musíš se naučit běhat pomalu, hlavně na začátku (aspoň prvních 10 minut), pak můžeš pomalu přidávat na tempu.
- Přílišné oblečení - když jde člověk běhat, měl by se obléknout tak, že před vyběhnutím bude pociťovat mírný chlad, po pěti minutách běhu už mu bude tak akorát. Kdyby se oblékl tak, aby při příchodu ven pociťoval teplo, po pěti minutách běhu už se bude potit jak vrata od chléva.

Jaký je Váš vztah k relaxaci a wellness? Dopřejete si občas podobné kratochvíle?

Máte-li vysloveně na mysli různé lázeňské procedury, což je to, co si většina lidí pod pojmem wellness představuje, tak to bohužel ne, i když půlku týdne trávím 2 kilometry od Františkových Lázní, takže se to přímo nabízí. Je fakt, že když se mi podaří naložit se do rašeliny nebo zajít na masáž, je to vždy příjemné. Pokud jde o relaxaci, tak tu se celkem snažím nezanedbávat, jde ale spíš o formu aktivní relaxace, to znamená procházky nebo výlety do hor, kdy můžu úplně vypnout a věnovat se jen sobě nebo manželce. Za nejlepší relaxaci pak považuji spánek a tuhle formu rozhodně nešidím.

Děkujeme za rozhovor!